Historie obce Velvary
První písemná zmínka o Velvarech pochází z roku 1282.
Vznik jména Velvary uvádí kronikář Václav Hájek z Libočan do souvislosti s bojem proti Maďarům. Maďarský vojevůdce měl v noci sen, jak mu nějaký muž podává střídku chleba. Pojmenoval proto město střídka chleba, což je maďarsky Belvar a počeštěno to znělo jako Velvar. Podle jiné domněnky je název odvozen od slova var, což ve staré češtině znamenalo obydlený dům. A kupodivu se vyskytl i názor, že šlo o obec velvarů, tedy lidí, kteří mnoho vařili. Slovo var však nejpravděpodobněji označovalo místa, kde ze země vyvěrají prameny.
Morový sloupObec Velvary král Vladislav povýšil na město královské podruhé v roce 1482. Podruhé proto, že na začátku roku 1482 postihl město Velvary velký požár, při kterém shořely všechny písemné doklady o tom, že Velvary byly královským městem již jednou jmenovány. Velvary tak získaly právo vařit pivo, pořádat trhy a opevnit se hradbami, což také vzápětí udělaly.
Město Velvary bylo opevněno hradbami a vstup byl možný čtyřmi branami. Pražskou branou, kterou vystavěl na jižní straně náměstí za purkmistra Jiřího Mydláře v roce 1580 stavitel Bartoloměj Vlach. Roudnickou branou, která byla v roce 1841 z neznámých důvodů zbourána. A bránou Malovarskou, na jejímž místě později vznikla renesanční brána Slánská. Slánská brána byla později zbourána na příkaz paní hraběnky, které prý stínila do zahrady. Chržínskou bránu tvořila vlastně jenom vrata mezi dvěma zděnými pilíři. Dodnes se zachovala jen brána Pražská. Vedle Roudnické brány bývala Panská hospoda.
Až do poloviny 19. století bylo městečko důležitou zastávkou na staré cestě z Prahy do Saska.
