Historie obce Poteč
Obec nově založená klobouckým farářem Ješkem v roce 1341. V katastru obce byly objeveny kamenné industrie z pozdní doby kamenné. Mezi rokem 1662 a 1729 byla Poteč součástí té části brumovského panství, která patřila rodu Selbů (1674-1729). Potečští se živili zejména zemědělstvím, polním hospodařením a v dřívějších dobách i podomáckou výrobou šindele a podešví na houně pro valašské papučáře. Rozšířeno bylo pěstování ovoce (sušírna jablek, švestek, později i pálenice). K Poteči patřily také dvě samoty a hájovna Pod Královcem.
V roce 1758 bylo v Poteči 68 domů, 30 celých gruntů, 7 podsedků, 23 podruhů, 1 mlýn, hospoda, jatka, kovárna. Časem byly grunty děleny. Velkostatku Brumov patřily v Poteči pouze lesy. Za poddanských dob byl v obci zřízen obilní fond (sýpka), který byl zrušen teprve roku 1897. Panskou potečskou sýpku prodala vrchnost obci roku 1873 na hospodu. Obci patřil také mlýn. Jan Juřička převzal roku 1713 od vrchnosti pustý podsedek a mlýn, na potečském mlýně pak byla až do 19. století rodina Manů a pak od r. 1842 rodina Cigánků. Mlýn u Cigánků byl o dvojím složení a o jeho historii (domu č. 8) se dochovaly majetkoprávní doklady z let 1716 - 1846. Byl poškozen velkou povodní roku 1902 a pak mlýn a pila zpustly. Mlýn měli v obci také společníci František Vašička a Josef Barcuch. Barcuchovský mlýn přestal mlet roku 1902.
Poteč byla přifařena i přiškolena do Klobouk, ale v roce 1857 se začalo vyučovat již v místní dvojtřídní škole nové. Na znamení vlastní obecní správy měla obec svou pečeť s potokem se třemi lípami a opis P. DENINI. POTECZE.
