Památky a zajímavosti Štramberk
Zdejší městská památková rezervace chrání nejen samotné jádro města, ale zejména historickou dřevěnou zástavbu na předměstí.
Dominantou města je hrad Štramberk (Strallenberg) s gotickou věží Trúba (tzv. bergfrit) o výšce 40 m a průměru 10 m, která slouží od r. 1903 jako rozhledna. Štramberská Trúba je věž původního štramberského hradu, která po přestavbě v roce 1903 slouží dodnes jako rozhledna. Velmi zajímavá je na ní konstrukce střechy. Jedná se o plochu čtvrtého stupně, která patří mezi konusoidy. Je definována jako přímková plocha, kde tvořící přímky protínají kružnici (v našem případě obvod věže), dále přímku, která je rovnoběžná s rovinou této kružnice (hřeben střechy) a další přímku, která je s touto mimoběžná, leží o něco výše a je také rovnoběžná s rovinou kružnice.
Hrad Štramberk
Štramberský hrad byl založen koncem 13. století jako centrum zbylého zeměpanského majetku po rozdělení držav pánů z Hückeswagen. Jádro hradu tvořilo malé nádvoří s válcovou 40 m vysokou věží, do níž se vcházelo dřevěným mostem z druhého patra protilehlého paláce. V místech nynější chaty Dr. Hrstky stávala větší obytná budova. Ta byla za pánů z Žerotína přestavěna na renesanční zámek. V pamětní listině z roku 1787 se dočteme: "Okolo roku 1782 začaly bourať a kaziť zámek štramberský, v něm dosti pěkné a prostranné světnice zništili a zdi zbořili, mnoho pěkných kvadštuků sebrali."
Jaroňkova ulička - Štramberská "Zlatá ulička" pod hradem s 7 roubenými domy čp. 97, 99, 100, 101, 102, 105 a 106 (NKP) z konce 18. století, domem čp. 102 (NKP) z lomového zdiva hradu, baštou městského opevnění čp. 103 (NKP) původně z přelomu 16. a 17. století, mariánským sloupem s Madonou z r. 1862 a středověkou roubenou studnou s rumpálem (hradní zdroj pitné vody) u domu čp. 105 (NKP). Pod Jaroňkovou uličkou, proti čp. 108, lze spatřit sochu sv. Jana Nepomuckého (NKP) z r. 1738 (původně na náměstí).
Farní kostel sv. Jana Nepomuckého (NKP) dominanta náměstí, barokní farní chrám založený 16. května 1721 regensem P. Karlem Pfefferkornem. Jednotnému interiéru vévodí v retabulu vzácné sousoší Kalvárie pocházející z poutního kostela Povýšení sv. Kříže na Kotouči a kaple Panny Marie Lurdské. Věž farního kostela byla přistavěna v l. 1907-8. Výzdoba kostela a mozaika Panny Marie na farní budově je dílem brněnského malíře Jano Köhlera z počátku 20. století, misijní kříž u kostela je z r. 1834.
Jeskyně Šipka (původně Šípova díra)
Nejvýznamnější místo Národního sadu na severním svahu Kotouče, které proslavilo Štramberk ve vědeckém světě. Hlavní chodba (původně krápníkové) jeskyně je 45m dlouhá, komín měří 7m. V letech 1879 - 1887 zde prováděl archeologický výzkum Karel Jaroslav Maška, gymnazijní profesor z Nového Jičína. Ve čtvrtek 26. srpna 1880 nalezl u výklenku chodby Jezevčí díra v popelu ohniště asi 1,4 m hluboko zlomek spodní čelisti neandertálského dítěte později nazvanou "Šipecká čelist". Na památku této významné události byla na stěně jeskyně umístěna v roce 1922 pamětní deska K. J. Mašky od akademického sochaře Františka Juráně.
Jeskyně Šipka se svou romantickou atmosférou a četnými nálezy kostí zvířat (jeskynní medvědi a lvi, mamuti, srstnatí nosorožci aj.) inspirovala chlapce Zdeňka Buriana k představám pravěkého světa, které v pozdějších letech ztvárnil v uměleckých rekonstrukcích.
Rozhledna Bílá hora
Vlastní víceúčelová věž je postavena na betonových základech hlubokých 1,5 m o průměru 11,5 m. Ze základů vychází betonový dřík, který se skládá ze skruží skládaných na sebe. Průměr skruží je 2,6 m s tloušťkou stěny 21 cm. Vrchol věže je tvořen kónickým dříkem o průměru 0,907 m a jsou na něm upevněna technologická patra. Celá věž dosahuje výšky 43 m, vlastní vyhlídková plošina je ve výšce 26 m. Věž budou využívat pro telekomunikační účely společnosti RadioMobil, a. s., a EuroTel, spol. s r. o., a nejvyšší patro bude v budoucnu sloužit k pokrytí města Štramberka a Kopřivnice televizním vysíláním. Vlastní plošina má nosnost 500 kg/m2 a její užitná plocha je 42 m2. Znamená to, že kdyby nebyl počet osob na věži omezen požárním předpisem, unesla by vyhlídková plošina najednou více než 200 dospělých osob. Věž je navržena tak, aby při rychlosti větru 176 km/h neměl vrchol odchylku od osy více než 27 cm. Schodiště je tvořeno 134 ocelovými a 27 betonovými schody, a výstupem až na vyhlídku se tak dostanete do nadmořské výšky 583 metrů. Nabízí se Vám volný rozhled téměř do všech stran, kromě směru na jihovýchod, kde mu brání Červený kámen. V případě pěkného počasí je možné z rozhledny vidět do Ostravy a nejvyšší vrcholy Beskyd a Jeseníků.
Podle vzoru této věže byla stavěna asi i věž na vrchu Drahoušek, jen bez zakrytého schodiště.
