Okolí a příroda Češov
Češovské valy jsou ukázkou historického opevnění z doby počátku letopočtu.
Poloha:
Češovské valy se rozkládají v lese na mírném návrší Hradiště, asi 1 km jihozápadně od obce Češov (Češov leží cca 12 km jižně od Jičína).
GPS - severní vstupní brána u pomníku myslivce Svobody:
50°19´56.85"N, 15°20´58.28"E
Přístup:
a) z hlavní silnice uprostřed Češova odbočte na místní komunikace směrem na západ, dostaňte se na jihozápadní okraj obce na polní cestu a po ní dojdete do lesa k severní vstupní bráně
b) jižně od Češova je křižovatka - odbočka ze silnice Češov-Slavhostice směrem do Kozojed. Přibližně z této křižovatky vede polní cesta západně do lesa. V lese nejdříve uvidíte po pravé straně cesty dvě velké obdélné vyvýšeniny pro dělostřelce z dob Třicetileté války a pak už dojdete k jihovýchodnímu cípu valů.
c) z Vršců od jihozápadu po polní cestě a pak lesem
Popis:
Celé opevnění pokrývá plochu přes 35 ha. Centrální opevnění má nepravidelně lichoběžníkový půdorys o rozměrech asi 940 x 600 m. K němu na východě přiléhá přibližně obdélníkové předhradí, které je samostatně opevněné nižšími valy. Tyto valy přecházejí do severní části valů a vytvářejí tam dvojité ohrazení.
Na západní straně je samostatně opevněný trojúhelníkový výběžek - prameniště (tzv. Prasečí rynek).
Jde o opevnění s nejmohutnějšími valy, jaké se v Čechách zachovaly. Jsou vysoké až 12 m a při patě dosahují šířky až 55 m. Doplňovaly je příkopy, hluboké až 5 m, táhnoucí se při venkovních stranách valů a kdysi částečně vysekané ve skále; bývaly zřejmě zavodňovány a podnes se v nich místy drží voda, i v horkém létě je v příkopech mokro. Valy kdysi tvořila hradební zeď z kamenů kladených na sucho, doplněná výrazným náspem s vnitřní trámovou konstrukcí.
V současnosti je prostor oppida porostlý hustým listnatým lesem (dubohabrovým). V severovýchodní části oppida byly vnější nízké valy rozvezeny pro lepší přístup na pole, rozkládající se dnes v prostoru východního předhradí.
V jižním a jihovýchodním sousedství hradiště se nachází poničená mohylová pohřebiště a dvě obdélné vyvýšeniny (128 x 58 a 143 x 66 m o výšce necelých tří metrů), postavení dělostřeleckých baterií z třicetileté války, tzv. reduty. Severně od hradiště byly leteckým snímkováním objeveny stopy obdélníkového ohrazení, zřejmě husitského ležení.
Při severním vstupu do vnitřní části hradiště postaven r. 1929 kamenný pomník myslivce Svobody z Jiráskova románu Temno.
