Památky a zajímavosti Valašské Meziříčí
Valašské Meziříčí se může pochlubit bohatou a dramatickou historií, dvěma zámky, několika kostely a památkovou zónou, která byla vyhlášena v roce 1992.
Náměstí i s přilehlými ulicemi tvořily původně středověkého město. Toto území bylo ohraničeno dnes již neexistujícími městskými hradbami. Její součástí je 45 renesančních a barokních měštanských domů, z nichž nejvýznamější jsou:
Dům U dvanácti Apoštolů – Měšťanský dům z roku 1598 je zdobený reliéfy svatých z 2. poloviny 18. století a najdete jej na rohu ulic Komenského a Křižkovského.
Centrální plochu náměstí krášlí dvojice soch, které od sebe dělí dvě staletí. Starší z nich je barokní sloup Panny Marie z poslední třetiny 17. století. Plastika vynikající umělecké úrovně je důležitá svým umístěním v prostoru náměstí. Jejím protějškem je socha sv. Floriána z roku 1901. Dílo Františka Neumanna z Kroměříže stojí na bohatě členěném barokním podstavci z první poloviny 18. století. Okolí sochy tvoří vzrostlá zeleň s lavičkami, která toto místo předurčuje k zastavení a odpočinku.
Historické objekty a kulturní památky
Zámek Kinských je původně barokní správní budova z roku 1730, v polovině 19. století přestavěná na empírový zámek. K zámku přiléhá rozsáhlý park s hodnotnými druhy dřevin, založeným na přelomu 18. a 19. století. Objekt byl v majetku rodů Žerotínů a Kinských. Zámek je tvořen obdélnou patrovou klasicistní budovou se středním mělkým rizalitem ukončeným trojúhelným štítem v němž je umístěn kamenný znak rodu Kinských. V současnosti v něm sídlí Muzeum regionu Valašssko. Najdete zde dvě stálé expozice. První je věnovaná osvětlovacímu sklu a gobelínům. Tato uměleckoprůmyslová výroba má ve městě dlouholetou tradici a ukazuje šikovnost a zručnost zdejších lidí. V zámeckých prostorách se konají i svatby a jiné společenské akce.
Dominantní stavbu tyčící se nad Rožnovskou Bečvou – zámek Žerotínů začal stavět Jan z Pernštejna v roce 1538, dostavěli ho Žerotínové. Ve 2. polovině 19. století byl využíván jako ženská trestnice. Během válek se proměnil na vojenský lazaret. K severnímu křídlu přiléhá velmi hodnotný kamenný portál se znakem hrabat Žerotínů. Rozsáhlá rekonstrukce zahájená na sklonku minulého století umožnila učinit ze zámku Žerotínů centrum kulturního života města. V jeho prostorách se nachází divadelní sál, suterén je vyhrazen pro M-klub, jedno z nejhezčích zařízení svého druhu v České republice.
V jižním rohu křídla byla vybudována kaple, zasvěcená Smrtelným úzkostem Ježíše Krista, zdobená freskami, jejichž autorem je pravděpodobně přední moravský malíř období baroka Josef Ignác Sadler.
Farní kostel Nanebevzetí Panny Marie je původně gotická stavba ze 13. století. V roce 1581 k němu byla přistavěna renesanční věž s portálem a v 17. a 18. století byl barokně přestavěn.
Kostel sv. Jakuba Většího je církevní památka pocházející ze 16. století stojící nedaleko zámku Kinských. V jádru jde o pozdně gotickou stavbu s pozdějšími renesančními a barokními dostavbami a úpravami. Součástí interiéru je barokní obraz světce a lidová dřevořezba svatého Jiřího.
Kostel Nejsvětější Trojice je částečně roubená stavba pochází z konce 16. století. Původně to byl renesanční hřbitovní kostel. Nyní je zde soustředěna stálá expozice kamenných a dřevěných plastik architektonického, náhrobního a oltářního charakteru. K nejzajímavějším exponátům lapidária patří nástěnný náhrobník Magdaleny Žernovské ze Žernoví a epitaf jejího otce Jana, obojí z konce 16. století. Kostel bývá příležitostně využíván také jako koncertní a výstavní síň.
Bývalá krásenská radnice je velmi hodnotnou budovou renesanční architektury z roku 1580. Pro účely radnice byla upravena v roce 1765, kdy bylo přistavěno 1. patro a altán se schodištěm. Na altánu je umístěn znak městečka Krásna, znak Žerotínů a nápisová deska z roku 1566. Zajímavostí je dřevěná plastika Madony od Ambrože Špetíka v průčelí radnice. Jako radnice sloužila do spojení měst Krásna a Meziříčí v roce 1924. Dnes zde sídlí městská knihovna.
Moravskou gobelínovou manufakturu najdeme téměř v centru Valašského Meziříčí, v přímém sousedství Gymnázia F. Palackého. Nezabloudíme, když budeme následovat komín její historické budovy s čapím hnízdem, které je místní raritou. Součástí prohlídky je galerie hotových gobelínů, tapisérií a kelimových koberců, kde si sami můžete uvázat pár uzlů.
Vězeňská kaple nese v současnosti název Galerie Kaple a je využívána především pro výstavní účely. Její počátky se datují do roku 1611, kdy dědic zdejšího panství Jetřich ze Žerotína nechal postavit mohutnou renesanční budovu. Původně to nebyla kaple, ale jízdárna a byla dvakrát tak velká. Pan Jetřich totiž studoval ve Francii, kde se právě stala velikou módou drezúra koní. Jak dodává historik pan Ladislav Baletka: "Na Moravě měli takové jízdárny pouze Žerotínové. Kromě Meziříčí také ve Velkých Losinách a Břeclavi." V roce 1854 byla v zámku zřízena ženská trestnice a následně na to se v letech 1855–1908 proměnila dřívější jízdárna na vězeňskou kapli, V září r. 1855 byla posvěcena olomouckým arcibiskupem ke jménu Neposkvrněného Početí Panny Marie. trestankyně si sem chodily pro duchovní útěchu. Roku 1940 nechal tehdejší okresní úřad polovinu jízdárny zbořit, protože bránila rozšíření silnice.
Zemský ústav pro hluchoněmé byl postaven v letech 1909–1911 podle plánů architekta Ing. Rybky a zemského architekta Antonína Papeže jako třetí budova tohoto druhu na Moravě. Valašskomeziříčský ústav byl původně určen pro 120 žáků z jižní i východní Moravy a Slezska, kteří mohli být vyučováni v osmi postupných ročnících. Dále bylo systematizováno deset učitelských míst kromě ředitele a katechety. O hospodářskou správu se staral úředník zemské účtárny.
Památník na Helštýně – V roce 1948 byl postaven památník obětem II. světové války podle návrhu arch. Josefa Místeckého a Jaroslava Hlaváče. Od památníku je nádherný rozhled nejen na Valašské Meziříčí, ale i na okolní pásmo Beskyd a Hostýnské vrchy.
Hvězdárna je moderní dílo architekta Zdeňka Plesníka, které bylo pro veřejnost otevřeno roku 1955.Hvězdárna pořádá během roku pravidelné přednášky pro veřejnost, víkendové semináře, organizuje astronomické kroužky, letní tábor pro mládež, doplňkovou výuku pro školy a další akce. V blízkém sousedství stojí dřevěná hvězdárna postavená roku 1929 Antonínem Ballnerem a jeho přáteli z astronomického kroužku, zvaná "kolňa badajna", jež se právem řadí k nejstarším na severní Moravě a Slezsku.
