Historie obce Šimonovice
První známá písemná zpráva o Šimonovicích je z roku 1545. Z doby, kdy Šimonovice patřily k panství dubskému (českodubskému), jehož majitelem byl tehdy Jan z Vertenberka (1543-1552). Když panství dubské a frýdštejnské získal po porážce stavu na Bílé Hoře vévoda Albrecht z Valdštejna, vytvořil v něm řadu lenních statků, jimiž podaroval své věrné stoupence a důstojníky. Byly to statky Starý Dub, Šestávsí, Hodkovice, Domaslovice, Družcov, Roveň a statek Sedmivsí, do něhož byly zahrnuty obce Vesec u Liberce, Dlouhý Most, Jeřmanice, Javorník, Vratislavice nad Nisou, Záskalí a Šimonovice. Držitelem Sedmivsí se stal plukovník Jakub Reinhart z Heistern.
Původně se v Šimonovicích v 17. století nacházel zřejmě jen jeden velký statek. Jakýsi panský dvůr, od něhož pak byly postupně oddělovány jednotlivé selské usedlosti a pozemky pro stavbu chalup. Je nejpravděpodobnější, že tento panský dvůr stával uprostřed dnešní zástavby - na místě dnešní zrušené usedlosti č. 23 - tam, kde stojí kravín.
Šimonovicemi procházela stará cesta z Dubu přes Proseč, Rašovku do Dlouhého Mostu, Rochlic a do Liberce. Spojení mělo pro obyvatele Šimonovic a Rašovky značný význam nejen z toho důvodu, že tudy vedla zemská cesta z Čech do Lužice, ale i proto, že od poloviny 16. století stál v Dlouhém Mostě kostel sv. Vavřince - důležitý objekt pro duchovní život obyvatel. Zpočátku byl luteránský. V 17. století se změnil na katolický. V dobách protireformace opustil prý původní držitel šimonovického statku pro víru zemi a spolu s ním odešla řada věřících luteránů. Na jejich místa pak přicházeli němečtí katoličtí osídlenci ze sousedních katolických zemí.
V počátcích byly Šimonovice zemědělskou obcí a jejich obyvatelé nalézali až do poloviny 19. století obživu pouze v zemědělské výrobě. Z toho vyplývalo i řídké zastavění obce izolovanými zemědělskými usedlostmi a drobnějšími domky bezzemců. Jakési centrum se vytvořilo kolem bývalého panského statku, kde také byla roku 1734 při cestě z Rašovky do Dlouhých Mostů postavena barokní kaplička čtvercového půdorysu, krytá cibulovitou střechou se zvoničkou ve vrcholu. U vstupu na skosených nárožích stávaly sochy sv. Jana Nepomuckého a sv. Pavla, vnitřek kapličky zdobily mědirytiny od M. Engelbrechta z 18. století.
