Historie obce Kelč
Okolí Kelče bylo osídleno již v mladší době kamenné lidem s lineární keramikou. První písemné zprávy pocházejí z roku 1131. Na vrcholu své slávy byla Kelč od roku 1251 za biskupa Bruna ze Šaumburku, který kromě dosavadního Starého Města Kelče (kolem farního kostela) založil Nové Město Kelč (nynější Kelč).
Od roku 1400 do 1550 byla Kelč dávána v zástavu různým pánům, krátce město vlastnil uherský král Matyáš Korvín (1469) a král český a uherský Vladislav II. (1493). Za válek koncem 14. století a především husitských válek byla Kelč zpustošena.
Hospodářské postavení se začíná zlepšovat až v 16. století, kdy bylo zčásti sceleno biskupské panství. Velkým úspěchem města bylo získání pivovaru, dále pak vznik prvních řemeslnických cechů. Rozkvět Kelče ukončila třicetiletá válka v první polovině 17. století.
V roce 1954 byl Kelči odebrán titul město. Kelč ho získala zpět až v roce 1994. Od roku 1980 jsou ke Kelči připojeny sousední obce – místní části Němetice, Komárovice, Lhota a Babice.
SLAVNÍ RODÁCI: Hudební skladatel Jaroslav Křička (1882-1969), básník Petr Křička (1884-1949), spisovatelka Pavla Křičková (1886-1972), kněz, spisovatel, učitel a buditel Tomáš Fryčaj (1759-1839), uznávaný znalec slovanské jazykovědy František Pastrnek (1853-1940), filmový režisér Vojtěch Jasný (*1925)
Němetice leží 2 km severně od Kelče v severovýchodním cípu na hranicích okresu a mají 260 obyvatel. První zmínky pocházejí z roku 1141, což místní část pasuje na nejstarší písemně doloženou vesnici regionu.
Komárovice leží 2 km východně od Kelče na levém břehu říčky Juhyně, mají 150 obyvatel a první zmínka je z roku 1270. Empírová kaple se zvonicí stojí na návsi od roku 1836, kalvárie je z roku 1834, boží muka z první poloviny 19. století. Metoděj Jahn – významný valašský básník a spisovatel, působil v letech 1901-1919 na komárovické škole.
Lhota leží 3 km jižně od Kelče, protéká jí potok Točenka, má 180 obyvatel a první zmínky se váží k roku 1540. Jako Záhumní Lhota byla součástí biskupského panství Kelč.
Babice leží 3 km jihozápadně od Kelče, je to nejzápadnější obec okresu se stovkou obyvatel. Patří k nejstarším osadám na Záhoří, již kolem roku 1270 byla majetkem pánů braneckých.
