Historie obce Bartošovice
První písemné prameny, ve kterých se obec připomíná, jsou z let 1383 - 1398 jako Parsdorf v souvislosti s lánem, náležícím k příborskému fojství. Vok III. z Kravař, pán na Jičíně a Štramberku, v roce 1399 nechal napsat manželce Elišce 43 hřiven stříbra úroku na Bartošovicích. V roce 1411 pustil Lacek z Kravař Bartošovicím i Hukovicím odúmrť. Rytíř Drslav z Ochab v roce 1437 získal právo patronátní - samostatné panství. Další písemné prameny zmiňují v souvislosti s Drslavem z Ochab gotickou tvrz, pravděpodobně z I.poloviny 15.století. Stavební podobu tvrze neznáme, ani za dalších držitelů rytíře Čepla z Belku a jeho synů.
V roce 1522 odkoupil vesnici s tvrzí Zikmund Sedlnický s Choltic, za jehož přítomnosti zaznamenala tvrz další stavební rozvoj. Jeho syn Václav Sedlnický z Choltic přestavěl starou nepohodlnou tvrz do renesanční podoby, jak o tom svědčil nález zdobného kamenného portálu s letopočtem 1583. V této době je zámek zmiňován jako jednopatrová budova. Posledním Sedlnickým z Choltic na bartošovickém zámku byl Albrecht Sedlnický z Choltic. Po jeho smrti jeho manželka Anna Podstatská z Prusinovic prodala panství nejvyššímu písaři knížectví opavského Janu Felixovi Podstatskému z Prusinovic (1616) a v majetku tohoto starobylého moravského rodu panství zůstalo 150 let. Rodina Podstatských z Prusinovic se velmi rychle aklimatizovala v nových pobělohorských poměrech a na rozdíl od dalších starých rodů z Moravy neodešla, ba ani nepřišla o své majetky, naopak své postavení v zemi ještě více posílila.
Za Podstatských z Prusinovic, povýšených za zásluhy do hraběcího stavu, došlo k dalšímu přebudování zámku, tentokrát do barokní podoby. V urbáři panství z roku 1674 je bartošovický zámek popisován jako dvouposchoďový výstavný objekt s věží, dvěma pavlačemi, 11 obytnými místnostmi pro vrchnost.
Obrat v jejich vztahu k Poodří můžeme sledovat za Jana Josefa Podstatského z Prusinovic, od roku 1721 nového majitele panství. V roce 1766 kanovník Jan Josef Podstatský z Prusinovic umírá a Bartošovice připadly jeho synovcům, ti však o ně nejevili zájem
Zámek v Bartošovicích byl v roce 1768 prodán ovdovělé hraběnce Marii Brigitě Taaffové, rozené Chotkové. Dalšími majiteli byla rodina Czeczowiczkova. Poslední majitel rodiny Dr. Artur Czeczowiczka opustil zámek v roce 1938 z obav před nacisty pro svůj židovský původ.
V roce 1930 v obci švýcarský mlékař Zurcher provozoval mlékárnu.
K lepšímu a rychlejšímu obchodování pomáhala železniční trať do Ostravy. V roce 1892 byla založena v obci Reiffeisenova záložna. V roce 1920 založena obecní knihovna, která měla 1200 svazků. V roce 1929 Moravské energetické závody zavedly do obce elektrický proud.
Původní české obyvatelstvo se následkem třicetileté války v 17. století poněmčilo (Partschendorf).
10. října 1938 německé vojsko obsadilo Bartošovice. Němečtí obyvatelé vítali vojáky slavobránami a na domy vyvěsili německé prapory. Po obsazení republiky Německem nepatřily Bartošovice do protektorátu, ale připadly přímo k německé říši. Na zámku sídlilo komando SS. Ke konci 2. světové války bylo v obci i její blízkosti mnoho válečných zajatců různých národností. Hodně jich zde zemřelo a byli pohřbeni v místě zajateckého tábora zvaného na Cigánce, kde byl v roce 1970 odhalen památník obětem fašismu a války.
Po osvobození v roce 1945 byl v Bartošovicích i Hukovicích proveden odsun německého obyvatelstva. Odliv německých obyvatel a návrat českých začal již v první polovině roku 1945. Obec byla osvobozovacími boji zpustošena, několik statků lehlo popelem. Bylo poškozeno přes 70 zemědělských budov a 30 rodinných domků. Počet českých obyvatel se zvyšoval, německých postupně ubývalo.
