Historie obce Brod nad Tichou
Založení Brodu nad Tichou je raně středověkého původu. Opevněná lokalita vznikla v místech, kde se stýkaly obě boční větve Norimberské obchodní stezky vedené přes Bor a Tachov. Pod hradem v Brodě se obě cesty spojily a pokračovali do blízké Plané. Strategický význam místa objevuje v samostatném názvu Bruck (1273) nebo Prukke (1308), který v němčině značí Bručme - most - stejně jako v českém predikátu Dluhomila de Brodow - z Brodu, jenž se vyskytuje r. 1319, a v latinském názvu místa Pons - most. Stará stezka překonávala v blízkosti Brodu říčku a vedla patrně po druhé straně toku Tiché do Plané. Kolem poloviny 14. století se v důsledku rozvoje výhodněji položeného města Plané rozvoj v Brodu utlumuje.
Osudovou ranou, která nadobro ukončila vzestup lokality, byl křižácký nájezd v období husitských válek.
Již v roce 1243 se po tomto starém šlechtickém sídle psal Vítek, který patrně pocházel z vedlejší větve Vítkovů, s nimiž ho spojoval i erb pětilisté růže. Jeho potomci vlastnili Brod po celé 14. století. V roce 1379 je lokalita poprvé nazývána městečkem. S tímto označení se setkáváme v tereziánském katastru v roce 1757. Od roku 1414 je Brod zmiňován jako součást plánského panství. K Brodu se vztahuje událost kladená do souvislosti s pátou křížovou výpravou z roku 1431, která je známá jako bitva u Domažlic (řídce je uváděn datum 1427). Tehdy podle dopisu Jana ze Segovie křižácká vojska, která táhla k Tachovu, vypálila a zcela zničila nejmeno-vané městečko v blízkosti Tachova, za něž je všeobecně považován Brod.
V polovině 16. století je Brod uváděn jako samostatný statek Jiřího ze Žemberka a v Brodě. V roce 1654 žilo v Brodě 22 sedláků, 8 chalupníků a 9 tzv. zahradníků. Údaje v tereziánském katastru z poloviny 18. století zde uvádějí celkem 53 sedláků a drobnějších hospodářů, kteří se příležitostně živili jako tkalci.
Roku 1838 Sommerova topografie zmiňuje v Brodě 60 domů a 383 obyvatel. V roce 1930 zde v 91 domech žilo 459 obyvatel německé národnosti a 18 Čechů. Po odsunu původního obyvatelstva v roce 1946 došlo k výraznému úbytku obyvatel i domů. V roce 1950 statistiky uvádějí 260 obyvatel, a v roce 1991 už jen 223 obyvatel, kteří žijí v 68 domech, 10 dalších chalup je rekreačních.
