Památky a zajímavosti Přimda
Nejvýraznější památkou je zřícenina hradu Přimda, ležící na sever od města na návrší kopce Přimda. Dalšími jsou kostel sv. Jiří
socha sv. Antonína, socha sv. Jana Nepomuckého na náměstí, smírčí kříže.
Zřícenina hradu Přimda
Přimda je zřícenina nejstaršího známého kamenného hradu na území ČR. Nachází se nad městem Přimda v okrese Tachov. Tento raný představitel románské hradní architektury vznikl v roce 1121 za vlády Vladislava I.
Nejstarší písemný doklad o existenci tohoto hradu se nachází v Kosmově kronice, která se zmiňuje o tom, že postavili nějací Němci uvnitř hranic českých ve hvozdu, k němuž se jde přes ves Bělou, hrad na strmé skále. Pravděpodobně nedlouho po dokončení stavby, byla Přimda dobyta Vladislavem I., protože její výstavbu za hranicemi pohraničního hvozdu považoval za porušení svých svrchovaných práv.
Dokladem o německém původu tohoto hradu je i srovnání s některými stavbami podobného charakteru na bavorské straně (např. Flossenbürg). Ve stejné době v českých zemích takováto stavební tradice naopak chybí.
Hrad na dominantních vrcholu tvořila vysoká hranolová věž o čtvercovém půdorysu (cca 16×16 m), tzv. donjon, postavená z žulových kvádrů. Měla obytnou funkci: k příslušenství patřil mimo jiné i krb a prevét (nejstarší dochovaný v českých zemích). O dalších původních stavbách nemáme doklady vlivem úprav a oprav, které zde probíhaly v 20. století. Ve vrcholném středověku byl hrad dále rozšiřován, okolo donjonu vznikla kamenná hradba, dále byly jako součást obranného systému vystavěny další dvě věže.
Historie hradu
Přimda se stala knížecím majetkem, sloužila jako strážní místo na norimberské cestě u jednoho z pohraničních přechodů do říše a byla užívána i jako vězení (syn Soběslava I. Soběslav nebo Přemysl po nezdařeném povstání proti svému otci v roce 1247). Vzhledem k tomu, že důležitost norimberské cesty ve 12. a 13. století rostla, byla Přimda přestavěna a zesílena během vlády Soběslava I., ve 13. století patřil kastelán Přimdy mezi nejdůležitější úřady v přemyslovském státě.
Za Jana Lucemburského byl hrad zastaven Vilémovi Zajícovi z Valdeka a poté rychtáři Jakubovi Frenclínovi. Zpět Přimdu v roce 1344 získal Karel IV. Za Václava IV. byla opět zastavována, kontrolu panovník získal až v roce 1418, kdy Přimdu drženou loupeživým Borešem z Rýzmburka, dobylo královské vojsko. V roce 1429 se pokusilo katolickou baštu drženou Jindřichem Žitem z Jivjan, neúspěšně dobýt husitské vojsko. V 15. a 16. století byl hrad opět často zastavován (v letech 1454-1592 např. pánům ze Švamberka).
28. července 1989 se na hradě po otřesu půdy sesula část zdi. Byli zasypáni tři dvanáctiletí chlapci, z nichž jeden na následky zranění zemřel. Bezprostředně po události se v novinách objevovalo tvrzení, že zeď spadla následkem hluku, který skupina dětí způsobovala - objevila se i hypotéza, že neštěstí souvisí s předchozími nedokončenými stavebními zásahy firmy Armabeton. V roce 2000 byla zřícenina staticky zajištěna a restaurována, v roce 2004 byly opraveny hradby.
