Historie obce Bratřejov
Přestože první písemná zmínka o obci pochází až z roku 1468, osídlení je doloženo daleko dřív. Na vrcholu hory Kláštov(754 m), která se vypíná jihovýchodně od Bratřejova a k níž se váží místní pověsti, jsou dodnes zbytky staroslovanského hradiště. Jedná se o nálezy z doby kultury popelnicových polí a z doby hradištní.
Bratřejov trvale patřil k majetku kláštera Smilheim ve Vizovicích. Neblaze se do historie vizovického panství zapsal Zdeněk Kavka z Říčan, který se stal jeho majitelem po roce 1567. Tak utiskoval své poddané, až si stěžovali na svého pána u samotného císaře. Mezi těmi, kteří podali stížnost, byli i lidé z Bratřejova.
V 17. století trpěl Bratřejov válečnými událostmi třicetileté války i nájezdy povstalců z Uher. Při následné neúrodě mnozí chalupníci a sedláci opouštěli své domovy a odcházeli jinam za lepší obživou. V roce 1585 bylo v Bratřejově 32 usedlostí. Podle urbáře vizovického panství z r. 1755 bylo v Bratřejově 13 sedláků, 7 velkých podsedníků, 9 malých podsedníků a 22 chalupníků. V prosinci 1799 byl ukončen dlouho se vlekoucí spor mezi obcí vizovickou, bratřejovskou a ubelskou o les zvaný Ubelská chrasť rozdělením lesa mezi všechny tři obce.
Bratřejov je rodištěm Gustava Imrýška, učitele, dlouholetého vizovického kronikáře, lidového vypravěče, vlastivědného pracovníka a čestného činitele Muzejního spolku ve Vizovicích.
