Historie obce Hrobice
Poprvé se o obci hovoří roku 1446 v zemských deskách kraje olomouckého. Některé prameny sice uvádějí existenci osady již v roce 1376, ale to není věrohodně podloženo. Název obce není odvozen - jak by se zdálo na první pohled - od slova hrob, nýbrž vznikl přidáním přípony -ice k osobnímu mužskému jménu Hrob. Vyjadřuje ves lidí, kteří byli poddáni svému pánu Hrobovi. Existuje sice verze, podle níž dostala ves název po jamách a výmolech, kterých bylo v okolí hodně, je však jen velmi málo pravděpodobná.
Ve druhé čtvrtině 16. století začali do kraje pronikat potomci valašských kolonistů, kteří přišli z rumunského Sedmihradska. Dělo se tak v době, kdy katolictví bylo na ústupu a šířily se reformační církve, jejichž příslušníky se Valaši stávali. Tento fakt ostatně potvrzuje skutečnost, že v l6. století byla téměř celá hrobická osada českobratrského vyznání. Náboženské nepokoje té doby a valašské povstání však zasáhlo osudově do této části země. Tenkrát zanikl i hrobický českobratrský kostel, který s největší pravděpodobností lehl popelem.
Později byla ves osídlena katolickým obyvatelstvem a přifařena ke Slušovicím. Ve druhé polovině 19. století dochází k nárůstu dobytkářství, zejména chovu skotu, rozšiřuje se ovocnářství, hlavně pěstování švestek. V roce 1912 započala stavba zkušební přehrady v údolí Janůvky, tehdy však dílo ještě nebylo realizováno. To se podařilo v témže místě až o 60 let později.
