Historie obce Teplá
Po odtržení Chebska od Českého knížectví k Německé říši se v 11. století posunula zemská hranice více k východu. Hranice procházela právě územím dnešní Teplé, kde tehdy na zemské stezce z Plzně do Chebu vznikla kupecká osada s celnicí.
Velmož Hroznata, který byl správcem rozsáhlého území okolo dnešní Teplé a Mariánských Lázní, z hospodářských důvodů založil v roce 1193 poblíž své tvrze v Teplé nový premonstrátský klášter. První datovaná písemná zmínka o městě pochází z roku 1197, kdy byla v jedné Hroznatově listině zmíněna osada Teplá, majetek Tepelského kláštera. Po Hroznatově smrti převzal veškerou „administrativní správu" klášter a tvrz zanikla. Osada se ale rozvíjela dál a postupem času se z ní stala trhová ves. V roce 1322 bylo Chebsko opět připojeno k Čechám a Teplá tím pádem přestala být strategickým hraničním bodem.
Město potkaly dvě velké pohromy za sebou, v roce 1539 vyhořelo a 1549 došlo k morové epidemii, která doslova vylidnila celé okolí. Původní obyvatelstvo bylo doplněno lidmi z Německa.
Po posledním požáru došlo k velké přestavbě města a byly zbourány hradby (19. století). Rozvoji města pomohla výstavba železniční tratě. Trať byla otevřená v roce 1898. Obživou obyvatel v 19. století byla řemeslná výroba, ve městě bylo tkalcovství, uzenářství, pivovar a podniky na zpracování kamene. Známá byla místní puškařská dílna.
Po Mnichovu v roce 1938 připadl celý bývalý okres Teplá pod Německou říši, protože v celém okrese měli Němci drtivou převahu. II. světová válka byla ve městě ukončena 6. května 1945, kdy byla Teplá obsazena Americkou armádou.
Po druhé světové válce začalo pro město období odsunu německého (a to znamená skoro veškerého) obyvatelstva. Tento odsun probíhal od března do října 1946. Po něm bylo město a celé jeho okolí skoro vysídlené. Dosídlování probíhalo po roce 1946, kromě Čechů z vnitrozemí se na Tepelsko stěhovali také Maďaři, Slováci, volyňští Češi, Rumuni, Poláci a Bulhaři.
