Okolí a příroda Líšný
Suché skály tyčící se nad údolím Jizery tvoří významnou dominantu Maloskalska. Ostře rozeklaný hřeben skal se nachází cca 2 km nad Líšným, naproti Vranovskému hřebeni, s nímž tvoří jednu linii. Vznik bizarních skalních útvarů v okolí Malé Skály byl způsoben koncem třetihor tzv. lužickým zlomem. Spodní křídové pískovce byly vyzdviženy do svislé polohy. Tak vznikly na levém břehu Jizery Suché skály – ráj horolezců. Odlišují se od ostatních skal svojí tvrdostí. Lidově jsou též nazývány Kantorovy varhany. Pískovec, ze kterého jsou Suché skály složeny, je stáří Cenomanského (nejstarší období svrchního křídového útvaru stáří asi 100 mil. let) – původu sladkovodního. Pískovec se usazoval v jezerech, která byla postupně zalita křídovým mořem. Podle tzv. Lužického zlomu (staré praskliny v zemské kůře) byly tyto nezvrásněné lavice pískovců vysunuty nad mladší křídové vrstvy a postaveny do svislé polohy. Zvětráváním se pak vytvořilo tvarově pestré skalní město. Zajímavá je i reliéfová výzdoba na povrchu jinak odolného, silně prokřemenělého pískovce. Suché skály byly vyhlášeny za národní přírodní památku. V dnešní době jsou skály silně poškozeny návštěvností.
