Historie obce Kovač
Vesnice má podobu návesní silnicovky a k vesnici patří i bývalá samota "Zlodějský mlýn", kde stával vodní mlýn, ve kterém zdejší mlynář mlel obilí nejen pro Kovač, ale i pro okolní obce, zejména pro obec Lužany ještě do r. 1945.
Jméno obce pochází od původního příjmení zdejšího usedlíka, které vzniklo ze staročeského kovač-e, tedy kováře. První zmínka o obci je z r. 1318, kdy vlastnil ves Ota z Byšic.
Rok 1422 je připomínán Jan Satlo z Kovače. V majetku Satlů byla Kovač až do začátku 16. století. V r. 1513 již držel obec Matěj Libák z Radovesic, po něm Bílští z Kařišova, kteří prodali tvrz s dvorem Ivanovi Jilemnickému z Újezdce a z Kounic za 1000 kop. V rodě Jilemnických zůstala Kovač až do r. 1584, kdy obec zakoupil Jaroslav ze Smiřic. V r.1586 nabyli statek bratři Zikmund, Jaroslav, Ladislav a Albrecht ze Smiřic a připojili jej ke statku Úlibickému. Od Smiřických získal Kovač Albrecht z Valdštejna. V r. 1636 byla ves dědičně postoupena Rudolfovi z Tiefenbachu. Ten ustanovil, že po smrti jeho manželky mělo panství připadnout Norbertovi, hraběti ze Šternberku a po vymření téhož rodu pak rodu hrabat z Trauttmansdorfu. V r. 1895 přináležela obec již k panství Kumbursko-Úlibickému, byl zde dvůr a lesní revír Karla hraběte Trautmannsdorfa. V této době bylo v obci postaveno již 38 domů a žilo v nich 331 obyvatel, hlásících se k české národnosti.
