Historie obce Chlebičov
První písemná zmínka o Chlebičovu pochází z r. 1250 ze zápisu v listině papeže Inocence IV., ve kterém je osada "CLEBICZTOWE" uvedena jako majetek cisterciackého kláštera na Velehradě. V listině olomouckého biskupa Bruna z r. 1265 je název obce zaznamenán jako "CHLEBEGOWE", na majestátě krále Přemysla Otakara II. z r. 1270 se objevuje jméno "CHLEBESCHAWE". Klášterní majetek se po vítězném postupu husitů postupně rozpadal a také Chlebičov cisterciáci neudrželi. Přešel do zeměpanského majetku a disponovali s ním opavští Přemyslovci jako s lénem. Historickým přelomem v životě obce byly události v pol. 18 stol., kdy po prohrané válce
v r. 1742 postoupila Marie Terezie část Slezska Prusku a život obce se stal v dalších letech součástí jeho vývoje.
Po zrušení řádu v r. 1783 připadlo vše pruské královské komoře. Poté vlastnilo Chlebičov několik majitelů a to až do pozemní reformy na poč. 19. stol.
Rozvoj obce krutým způsobem přerušila 1. světová válka. Válka vyústila v rozklad Rakouska - Uherska a v zánik německého císařství. Vznikl samostatný československý stát. Vznik Československa způsobil zásadní změnu v životě obyvatel Chlebičova. V únoru r. 1920 bylo Hlučínsko na základě versailleské mírové smlouvy postoupeno nově vzniklé Československé republice a Chlebičov tak spolu s dalšími obcemi spojil svůj osud s nově ustaveným státem. Od r. 1920 do r. 1928 patřila naše obec k okresu Hlučín, od r. 1928 se stala součástí okresu Opava.
V roce 1933 se stal Adolf Hitler říšským kancléřem Německa. Došlo k Mnichovu, rozbití ČSR a ve dnech 8. - 10. října 1938 k obsazení českého pohraničí německým vojskem. Opavsko bylo začleněno do Sudetenlandu a celé Hlučínsko prohlášeno za Altreich - Starou říši se všemi právy a povinnostmi říšských občanů včetně služby v německé armádě. 15. dubna 1945 se stal Chlebičov cílem leteckých a dělostřeleckých útoků. Obyvatelé vesnici dočasně vyklidili. Po krutých bojích byl Chlebičov Rudou armádou 19. dubna 1945 osvobozen.
Během 2. světové války padlo 57 vojáků z Chlebičova. Patronát nad Chlebičovem v rámci akce "Budujeme Slezsko" převzal Okresní národní výbor Písek v Čechách a 22. Června 1947 zavítali do naší obce jeho zástupci.
Rozvoj svobodného života zastavil politický převrat v únoru 1948, kdy veškerou moc ve státě a tedy i v obci převzala KSČ. V prosinci r. 1978 bylo na společném zasedání národních výborů Chlebičova a Velkých Hoštic schváleno sloučení obou obcí v jeden územně správní celek s účinností od 1. ledna 1979.
V roce 1830 byla v Chlebičově zřízena tzv. putovní škola, na které vyučoval preceptor z Velkých Hoštic. Jako třída sloužila místnost ve Walarově hostinci, později dům Petra Tkačíka. Školní budova byla postavena v letech 1844/1845 na místě gruntu Vincence Janeckého, později dům pekaře Fr. Fussa, dnešní budova obecního úřadu. Prvním učitelem byl Johann Gleitnik.
V letech 1901 - 1902 byla postavena nová školní budova, ve které se začalo vyučovat 5. října 1902. 4.února 1920 bylo Hlučínsko připojeno k ČSR. Dle nařízení vlády ČSR ze 4. května 1920 se stal vyučovacím jazykem ve školách na Hlučínsku čeština.
