Historie obce Maršov u Úpice
Jméno obce je odvozeno od osobního jména Marek či Mareš. Založena byla ve 13. století podle německého práva, přičemž zakladatel se stal rychtářem, který stejně jako jeho nástupci nekonal robotu a za drobné práce vrchnosti byl navíc placen.
Původně byl Maršov součástí panství vízmburského a přiřazenl k městečku Úpici. Do roku 1848 se dělil na dvě osady, přičemž ta větší náležela k panství náchodskému a měla svého rychtáře, kdežto druhá spadala pod právo vsi Mezilečí a příslušela k panství smiřickému.
První písemná zmínka o vsi pochází z roku 1495.
V roce 1555 prodala náchodská vrchnost tři pustiny Náměrek, Na Pustinách a Hájek. Na hranicích obce byly v roce 1735 posazeny mezníky a v té samé době zde existovala myslivna a lom na kámen. O deset let později bylo v okolí utábořeno i vojsko Bedřicha II.
19. století přineslo prudký rozvoj obce, V revolučním roce 1848 zde vznikla místní národní garda (stejně jako ostatní posléze rozpuštěná) a obě části vsi byly sloučeny do jediné obce, která např. v roce 1881 zřídila školní budovu, ve které bylo o 2 roky později zahájeno vyučování, jež bylo ukončeno až v roce 1949 a přechodně znovu otevřeno v letech 1957-1965.
Rozvoj obce nastal i po roce 1918, neboť byla kupříkladu vystavěna nová silnice (1930-1933). Útlum nastal díky období okupace, ale i nový, komunistický, režim nepřinesl mnoho dobrého. A z toho dobrého je třeba zmínit zavedení pravidelného autobusového spojení (1946), zavedení elektřiny, veřejného osvětlení i obecního rozhlasu (1947-1950) a v neposlední řadě výstavbu obecního úřadu a hasičské zbrojnice (1958).
