Historie obce Radíč
První doložená zmínka o Radíči je z roku 1376, kdy na místní rytířské tvrzi sídlil rod Valovských z Úsuší. Z dalších majitelů, kteří se pak střídali v rychlém sledu, je třeba se zmínit o Janu Vojkovském, který v roce 1560 zvětšil radíčský statek o Kozí Hřbet s několika vesnicemi, a dále o Karlu Leopoldu Henegkovi, za jehož vlády vyhořela tvrz (místo dodnes připomíná návrší "Spálenka"). Henegk pak vystavěl blíže spálené tvrze zámek a v roce 1682 založil mariánskou kapli. Do historie obce se zapsal i Jáchym ze Stettenhoferu, který zde v roce 1810 zřídil školu. Za Emanuela Kallberga, majitele radíčského velkostatku v letech 1886 až 1920, byla zřízena četnická stanice, pošta, opatrovna pro děti zaměstnanců, hasičský sbor a v roce 1900 nová škola. Radíčtí obyvatelé se sice stali zcela závislými na Kallbergovi, jeho aktivity však přinesly obci prosperitu a jemu samotnému šlechtický titul.
Postavení rolníků, chalupníků a dělníků se výrazně zlepšilo po roce 1918, kdy starosta Jan Hořejší z Hrazan založil tzv. Domovinářskou organizaci (jakousi obdobu odborů), dohlížející na vyplácení odpovídajících a předem dohodnutých mezd. Na základě pozemkové reformy byla pak v letech 1923 - 1926 většina velkostatku rozparcelována mezi rolníky. Na zbytkovém statku se do roku 1945 vystřídalo ještě několik majitelů, např. prezident čsl. bank v Praze JUDr. Oberthor.
Období od roku 1924 je již podrobně zachyceno v obecní kronice, kterou vedli většinou řídící učitelé. Z této kroniky se dozvídáme například, že v roce 1930 bylo v obci 53 domů a 221 obyvatel. Ze živností tu byly kromě mlýna také hostinec s řeznictvím, trafika, obchod, dva obuvníci, krejčí, kolář, kovář, truhlář, zahradník, dva tesaři, dva zedníci a kameník. Pauzu v letech 1940 - 1958 doplnil později ředitel školy F. Bučinský podle pamětí místních občanů. V době 2. světové války bylo z obce vystěhováno 40 % obyvatelstva, protože sem zasahovalo dopadové pásmo německého vojenského cvičiště. Škola však zůstala zachována. Zámek i velkostatek byl v roce 1944 obsazen velením SS. Po roce 1945 se velkostatek dostal pod národní správu, v roce 1947 byl opět rozparcelován a zbytek přešel v roce 1950 pod státní statky.
