Památky a zajímavosti Radíč
V Radíči se nachází Zámek. Je to jednopatrová barokní budova z konce 17. století s bohatou vnitřní štukovou výzdobou, obklopená parkem. Útočiště zde nalezl - po vyloučení z pražské univerzity - italský učenec, doktor filosofie a kněz-reformátor Bernard Bolzano. Dvě sochy světců (sv. Víta a sv. Jana Nepomuckého) od významného sochaře Jana Brokoffa z roku 1713 byly přeneseny ze zámeckých výklenků na kamenný most přes Mastník a později umístěny u kaple. (Zámek je dnes nepřístupný).
Dále zde naleuneme sochu sv.Víta od J. Brokoffa Kaple Navštívení Panny Marie - Mešní kaple, kterou dal vystavět Karel Leopold Henegk brzy po velikém moru v roce 1680. Původně byla zasvěcena Panně Marii Lorettské, jejíž socha zdobila oltář. V době josefinské byl na oltář dán obraz Navštívení Panny Marie, podle něhož má kaple své jméno. Kaple je provedena v bohatém barokovém slohu. V roce 1757, za veliké povodně, rozlila se voda potoka Mastníku vysoko po obou březích a vnikla i do kaple. Pozoruhodnou událostí bylo, že voda sem zanesla odněkud starobylou sošku Panny Marie, kterou Radíčtí podle její začernalé barvy nazvali "mouřenínskou". Později ji Emanuel Kallberg daroval arcivévodovi Ferdinandu d ´Este na Konopišti. Do Radíče se pak vrátila oklikou. V roce 1999 byla odcizena. U kaple jsou umístěny dvě sochy světců (sv. Víta a Jana Nepomuckého ) z roku 1713 od Jana Brokoffa.
V ohybu potoka Mastníku se nachází příkrá skaliska s vytesanými českými a německými náboženskými nápisy - Psané skály, které pocházejí patrně ze 16. a 17. století. Tato místa zřejmě sloužila konání tajných náboženských obřadů.
Další zajímavostí je Keltské oppidum u Hrazan. Pravěké hradiště z 1. století před naším letopočtem na ostrohu nad Vltavou o rozloze přes 30 ha. Z původního valu se zachovala východní a jihozápadní část. Nálezy se řadí do oblasti kultury stradonické. Prostor je archeologickou rezervací.
Na vysoké skále nad Masníkem se nachází Kozí Hřbet, zřícenina hrádku ze 14. století. Zachováno zůstalo jen málo. Hrádek byl sídlem rytířů Břekovců. Je pustý od roku 1541.
