Okolí a příroda Mikulůvka
Obcí protéká stejnojmenný potok, který se vlévá do Vsetínské Bečvy. Katastr je z velké části tvořen lesy. Okolní kopce jsou mírné, nejvyššími vrcholy jsou Kuželek (569 m n m.), Krbácko (542 m n m.), Dlúhá Húra, Jankův vrch, Borčička, Poruba, Čarabovská, Stanišová, Hýlová, Vlčí, Mezný a Jurikov. Tato příznivá poloha již odedávna předurčovala území k osídlení a zemědělskému využití. Půda je hlinitopísčitá, jílovitá a štěrková, využívá se tedy převážně k pěstování travin a k pastvě. Lesy, které Mikulůvku obklopují, jsou převážně jehličnaté s velkým podílem smrku. Ty byly vysázeny v 19. století na místě pasek, které přestaly být využívány k salašení.
V lese pod vrcholem Ojičná v horní části obce (poblíž silnice z Mikulůvky na Lázy) se nacházejí sirné prameny, vyhledávané pro své údajné léčivé účinky.